FF Yami

fOblačná-11. Práce Rikageho

18. ledna 2011 v 13:31 | napsala Yami
Další díl, zase krátký, zase nudný, já už chci sakra bojovat! V příštím díle už přidám všechny Oblačňáky. Takže to je poslední šance se zapojit do fO, pokud máte zájem, tak mi napište na mail a dohodneme se. 
fOblačná si nárokuje autorská práva! Zneužití a okopčení se trestá useknutím hlavy a následném usmažením ve friťáku!

"Takže, pro začátek bych zrušila spojenectví s Vodopádovou vesnicí. Je daleko a nemůžeme si být jistí, jestli nám přijdou na pomoc. Proto bych navrhovala spojenectví
s Mlžnou, není zas tak vzdálená. Pomocnou ruku budeme určitě potřebovat, obzvláště v takové situaci, v jaké se nacházíme," prohlásila jsem. Seděla jsem za stolem v kanceláři Rikageho, teď už v mé. "Zrušit spojenectví s Vodopádovou? Rikage o něj tak dlouho usiloval …," vyhrkl ten senilní stařec. I když většina z rady odešla, on zůstal a vypadalo to, že mi do všeho bude kecat. "Teď jsem ale Rikage já! Vím, proč to udělal. Chtěl tak zabránit útoku Vodopádové, ale my máme velkou šanci je porazit," řekla jsem rázně, ale klidně. "Ale spojenectví s Mlžnou nepřipadá v úvahu, jsou to naši úhlavní nepřátelé," připomněl mi.

fOblačná-10.Občas se dějí neuvěřitelné věci

14. ledna 2011 v 18:34 | napsala Yami
Trochu krátký díl, já vím. Byla jsem líná rozepisovat to. Nejsem moc spokojená, kdy by taky byl, takže, tady je 10. díl! Páááni, slavíme kulatiny fOblačné a já to skazím tak odbytým dílem! Celá já!

"Se mnou a o čem?" dělala jsem blbou. "To jsi vážně tak mimo?" zavrtěl hlavou nejmladší člen rady, Artist. Moc dobře jsem ho neznala, nechápu, proč zrovna on byl v radě. Zašklebil se a vytáhl z balíčku cigaretu, zapálil si. To jen umocnilo můj názor, že je to těžký kuřák. Přimhouřila jsem oči. "Jde o volbu nového rikageho," řekl stařík, ignorujíc poznámku Artista. "A co já s tim?" pozvedla jsem obočí. Upřímně, radu jsem nikdy neměla ráda, tohle jejich prudění mě rozhodně celkem nakoplo. Vždycky se chovali tak arogantně, brek mě přešel a nastoupil vztek. "Rada ve své moudrosti rozhodla o pátém kage Oblačné vesnice," pokračoval stařec. "A proč by mě to mělo zajímat zrovna mě?" zařvala jsem. Lhostejně pokrčil rameny. "Myslel jsem, že by ses toho mohla dovtípit," pousmál se. "Tak to jste měl asi trochu špatný úsudek a nadcenil jste mě!" Zavrtěl hlavou. "No což, přejdeme k věci, Rikage tě vychoval a učila tě Yugato Nii, tvé výsledky jsou velmi dobré…,"

fOblačná-9.Pohřeb, trny a slzy

12. ledna 2011 v 16:51 | napsala Yami
Další díl, tentokrát se stydím. Je to děs, jako vážně! Yami je vlastně hroznej sobec, no jo, je! Částečná omluva pro As, že v minulém díle brečela, tady máš důkaz, že Yami je největší uplakánek ze všech! To, že Asara brečela jednou v životě a Yami brečí osmkrát denně už něco vypovídá. Muhehe, přeji příjemné čtení (pokud je to vůbec možné!)

"Co čteš?" zeptal se přihlouple Miku. "Co asi? Knížku, vole!" opáčila jsem. "Hej, Yami, bojoval jsem dobře?" "Proč se sakra ptáš na takový blbosti?!" pozvedla jsem obočí. "Jen tak," pokrčil rameny. "A co bys jako chtěl slyšet? Jen mě překvapilo, že ovládáš blesk…," nepřítomně jsem listovala knihou. "Jo, je to super, co? A viděla jsi mého anděla?" nadšeně vypískl. "Hm, jo, kde ses to naučil?" Zasmál se. "Tenshi je banda tupců… měla bys vidět, jak neschopný jsou bez Goro, teď nemaj dědice rodu a rozhodně nebylo těžký se naučit jejich blbou zakázanou techniku," vysvětlil s úsmevem na rtech. "Počkej, Goro… tam už není, tak kde je? Chcípl?" nechápavě jsem vyjekla.

fOblačná-8.Boj se špatným koncem

8. ledna 2011 v 11:41 | napsala Yami
Eeee... tak je to konečně hotovo. Tohle byla fuška, zasekla jsem se na začátku a u konce jsem se zas hrozně rozepisovala. Tenhle díl je trochu divný... myslim, že mě As zabije, ale nevadí. Omlouvám se, že druhý boj je poněkud obsáhlejší než první, prostě mě víc bavil. Omlouvám se, že je to trochu delší, ale ehm... znáte to.

VAROVÁNÍ: Nevhodné pro lidi se slabým žaludkem (způsobuje krvácení z nosu), trpaslíky, Asaru, Miku, děti mladší dvanácti let a především YAMI!

Kráčeli jsme mlčky od budovy Rikageho, která postrádala svůj význam, protože v ní chyběl někdo, kdo by ji řídil. Rada mi (nechápu, proč zrovna mě) dala úkol, postarat se o nové přírůstky do Oblačné. Měla jsem otestovat jejich sílu. No, to bude pěkný. Sice už jsem měla jasnou představu, jak zjistit, jak na tom jsou, ale i tak mi to přidělávalo práci. Kazilo mi to můj dopředu naplánovaný denní režim. Ráno se potulovat po vesnici, v poledne zmlátit Miku a vynadat mu, večer se ožrat do němoty. Jenže tohle mi změnilo plány. Třeba to nakonec nebude tak hrozný, možná to bude i sranda. I když o tom pochybuji, možné je konec konců vše. Po cestě tam jsem se alespoň dozvěděla jméno té holka. Ryuume. Zajímavé jméno. Nic víc jsem toho o ní ale nevěděla, možná je to tak i lepší. Bůh ví, co bych se nakonec dozvěděla.

Vánoční fOblačná-3.Štědrý Den

27. prosince 2010 v 23:55 | napsala Yami
Tak, trochu opožděně, ale přece. Omlouvám se, že je to trochu nedokončené... je to, aby to bylo napínavější, co jsme dostali se dozvíte v dalším díle. A omlouvám se za chyby, nestihla jsem si to zkontrolovat. 

"Yami, už máš ozdobený ten stromek?" houkl na mě Miku z kuchyně.  "Hm, skoro," podlédla sem na vysoký smrk. Jediná ozdoba na něm byla hvězda úplne na špicce. "Tak dělej! Za chvíli přijdou i statní!" Zmateně jsem zamrkala. "Ostatní?" hodila jsem na strom zlatý řetěz. "Jo, nabídl jsem pár lidem, aby s námi oslavili Štedrý den," vysvětlil a já mezitím větve ověšela barevnými žárovičkami. "A pojmem pár lidí máš na mysli co?" poznamenala jsem suše a pověsila na "stromeček" pár skleněných ozdob. Ušklíbla jsem se nad andílkem hrajícím na trumpetku a pověsila ho na jednu z větví. Nevkusný! Já jsem anděl a na trumpetku taky nehraju. Ještě lepší byl ale okřídlený panáček s činely v ruce. "No, As, Ryuume, Ronnie a Čiki, když s nima jdeme pak do Velké pětky, tak by bylo fajn je poznat," nevinně řekl. Vůbec se mi nelíbilo, že řekl As. Stejně mu šlo hlavně o ní. "Miku, vlastně je ani znát nemusíš. Stačí ti jen vědět, že Čiki a Ryuume jsou psomilové, Ronnie línej žrout a Asara je arogantní mrcha, to stačí ne?" povzdechla jsem si. "A Yami je malý, neurotický a věčně si stěžující anděl," řekl hořce. "Problém? Nezapomínej, čí je tenhle byt," ohnala jsem se. Přidala jsem na smrk ještě pár ozdob a nakonec jsem tam dala zlaté nitky. "No jo, já už mlčim, promiň, že jsem řekl svůj názor," mumlal.  "Hotvo!" vykřikla jsem. Z kuchyně se začala linou příjemná vůně. Šla jsem, kam mě vábila. Došla jsem ke sporáku, u kterého stepoval Miku. "Heh, copak to tu tak voní?" "Kapr," odvětil stroze. Chtěla jsem nějak chytře odpovědět, jenže mě vyrušil zvuk zvonku.

Vánoční fOblačná-2.Nakupování dárků

24. prosince 2010 v 0:31 | napsala Yami
Tak, další díl je trochu delší. Muhehe, teď se vrhnu na Štědrý den. A abych nezapomněla, musím vás seznámit se vztahem As a Miku. Miku je do As totiž zamilovaný, ale Asara k němu je chladná a pohrává si s ním. Yami to pochopitelně štve, protože svého bratrance nedá jen tak někomu, obzvlášť As, kterou nemá moc ráda. Ehm... pochopil to někdo?

NAKUPOVÁNÍ DÁRKŮ

Sakra, proč vždycky všechno nechávám na poslední chvíli? Kupovat dárky čtyřiadvacátého není zrovna pohoda. Běžela jsem do nejbližšího obchodu. Jako první mi do oka padl malý obchůdek s ninjovským vybavením. Chystala jsem se vejít dovnitř, ale najednou se za mnou ozval povědomý hlas. "Ale copak, copak? Ty ještě nemáš nakoupené dárky?" pohrdavě řekla, nemusela jsem jí vidět do tváře, abych odhadla, že se škodolibe šklebí. Otočila jsem se, jenže byla tak blízko, že jsem do ní málem narazila. Zavrávorala jsem, ale nakonec jsem rovnováhu udržela. "A… Asaro," vykoktala jsem. Nebylo mi moc příjemné, že stála jen pět centimetrů ode mě. Kousek jsem couvla. Nejistota byla ta tam. "Ty snad dárky už máš?" pohlédla jsem jí do očí. Zasmála se škodolibým, neupřímným smíchem. "Ne, ale já nikomu nic dávat nebudu!" Taky tě mám ráda, As! Jen počkej, ty mrcho, já ti dám takový dárek, že budeš litovat dne, kdy ses narodila. V rozdávání dárků budu lepší. Budu hodná, miloučká Yaminka a ty zlá, arogantní a sobecká Asara. Chá chá! Kdo se směje naposledy, ten se směje nejlíp.

Vánoční fOblačná-1.Vánoční přípravy

23. prosince 2010 v 18:23 | napsala Yami
Tak, mám pro vás Vánoční fOblačnou, bude mít asi 5 části, uvidíme. Omlouvám se za nelogičnost, tenhle díl jsem se musela smát, jen jak jsem to psala. Takže, Šťastné a veselé, dnesa zkusím napsat druhou část, kde bude i náš známý babinec.

VÁNOČNÍ PŘIPRAVY

Seděla jsem na okenním parapetu. Sledovala sem, jak se z nebe snášejí bílé vločky. Díky nim byla celá Oblačná pokrytá sněhovou peřinou. Zadívala jsem se do nebe. Na tvářích jsem ucítila chladivý dotek. Trvalo jen jeden krátký okamžik, než se sněhové smítko rozpustilo a proměnilo se ve studenou vodu. Natáhla jsem ruku. Jedna vločka mi spadla na dlaň, jsem tak promrzlá, že trvá docela dlouho, než roztaje. Zadívala jsem se na ní. Je tak zvláštní, že něco tak krásné až neuvěřitelného existuje. Každá je jiná, každá je originální. Nikdy nenajdu stejnou jako je tato. V tomhle jsou podobné lidem. Sledovala jsem, jak doklusává ke svému konci, končí její život. Zanedlouho se na mé dlani leskla jen kapka vody.

fOblačná-7.Nové tváře

15. prosince 2010 v 11:26 | napsala Yami
Omlouvám se, že je to trochu sprosté a nespisovné. Berte v potaz, že takhle opilá Yami prostě mluví a uvažuje. A pokud vám můj bratránek způsobil šok, tak své stížnosti a případné žaloby směřujte na Asaru. Tohle ďábelské stvoření je z části její práce. Ke konci je to sice trochu zmatečné, ale nevadí. Je to hodně dlouhé, přiznávám. Jdu na další kapitolu, kde se víc dozvíte o té nové holce. Muhehe

Seděla jsem sama u stolu. V ruce jsem svírala sklenici saké. Nevím, kolikátá to už byla. Točila jsem se v nekonečné spirále zoufalství, padala jsem stále dolů a dolů. Není návratu. Čas neumí vrátit nikdo, proto nejsou výčitky na místě.  Tak proč se nemůžu zbavit pocitu, že je to moje vina? Kdybych nebyla na pitomě Velké pětce, mohlo by být vše jinak. Kopla jsem do sebe zbytek saké. Začala mě pohlcovat opilost. Nebyla jsem si úplne jistá, co dělám. Otupit své smysly a odprostit se od emocí? Copak je to tak jednoduché? T se stačí jen napít? Už chápu, že je tolik alkoholiků. Smutek byl stále omotaný kolem mého těla jako šála, ale už jsem téměř zapomněla proč.
      "Další?" zeptal se ženský hlas. Přikývla jsem a ona mi poslušně dolila. Chtěla jsem si ještě chvíli polemizovat sama pro sebe, ale on mě vyrušil. Vždycky to byl on! Všechno mi vždycky zkazil, celý můj život nestál za nic, protože tu byl on, a přesto jsem ho měla ráda. Přesto jsem se smála jeho přihlouplým vtipům. Bez něj by na světě nebyl smích. Ironií je, že on sám není moc usměvavý, jediný náznak úsmevu je, když se škodolibe šklebí.

fOblačná-6.Vzpomínky na tým 5 (+fanart)

9. prosince 2010 v 18:08 | napsala Yami
Tak jo, tenhle díl ani nemusíte číst. Je to spíš takový Filler, no, je to na přání Asary, takže si své stížnosti směřujte ne ní. 

Všichni už byli ve třídě. Přišla jsem jako poslední, těsně před zvoněním. "To je ona," slyšela jsem šepot po celé třídě. Slyšel jsem, že křídla!, Táta říkal, že se ujal Rikage. Taky bych chtěl!, Je divná!, Není ani z Oblač!, Její klan vyhnal! Nedivím se!, tato slova se nesla třídou. Každá hláska byla jako facka. A co bylo nejhorší, měli pravdu. Sedla jsem si do té nejvzdálenější lavice od všech ostatních. Ignorovala jsem narážky na mou osobu a raději sledovala, co se děje u nedalekého stolu.

fOblačná-5.Nečekaná zpráva

3. prosince 2010 v 18:24 | napsala Yami
Dlouho jsem se neozvala, za což se omlouvám. Nešel mi internet, dneska už ho opravili, tak posílám pátý díl fOblačné. Užijte si ho! Je to sice maličko hektický a místy kecání do prázdna, ale co neděláte.

"Někdo se blíží," zašeptala Čiki. Prožili jsme klidné tři dny, nikdo na nás neútočil a my mohli klidně odpočívat. "Zase?" podivila se Ronnie. Znuděně se povalovala a jedla (jak překvapivé). Já vyrazila téměř okamžitě do bojového postoje.  Měla jsem divný pocit, v noci jsem téměř nespala. Bylo to jako šestý smysl. Něco se dělo. Byla jsem připravená tomu čelit, ať to bylo cokoliv. Stoupla jsem si odhodlaně vedle Čiki. Asara se někdo flákala a nazývala to hledání jídla a Ronnie… , o té radši ani nemluvím. Takže budeme bojovat jen já a Čiki, no nevadí. Žrout se možná přidá a bez slečny jsem váš vůdce se obejdeme. Myslí si, že je nejlepší a jak je ta její tajemnost zajímavá. Není! Je to jen na obtíž. Ráda se toulá sama a přichází o bitvy. Její chyba.
      "Neútočte! Přicházím v míru," ozval se mužský hlas. To určitě!
 
 

Reklama