FF Reymory

Deník Tamayo Nahabassu 5

18. dubna 2011 v 20:07 | napsala Reymory
Šestá strana: Plameny spálily vše. Z domu zůstala, jen konstrukce a pár cihel, které spalující plameny jemně ošlehly. Svět prostě není růžový, plný dobra a lásky, jak maminky svým dětem vtloukají a jak si někteří myslí. Je to tvrdá realita, která se obvykle vymyká kontrole. Neposlouchá, jak vycvičený psík, dělá si co chce. Neudržitelné dítě, které si neustále hraje. Realita nejde udržet na uzdě, jako dlouho potem cvičený oř..(jak jiní říkávají). Tvrdé chvíle reality, které prožiješ s pláčem, a s bolestí se ti vštípí do paměti. A teď zpět do reality. Lidé kolem mě, především staré, někdy moudré babičky sténaly pláčem. Některé z nich, měly s tím domem asi nějak propojenou minulost. Já ovšem taky. Seděla jsme v trávě a po tvářích mi stékal, vodopád slaných slz. S hlavou na kolenech, a přivřenýma očima. Náhle prudké výdechy blízkých lidí, poskakování kamínku a šustění písku se ozvalo přede mnou. Pomalu jsme zvedla hlavu s kapajícími slzami abych věděla co se děje. Slaná voda se mi mlžila před očima a tak jsem si rukou utřela slzy.

Deník Tamayo Nahabassu 4 (druhá část)

28. února 2011 v 15:37 | napsala Reymory
Pátá strana: Pomalu jsem natahovala ruce a snažila se posadit. Pevně jsem se chytila prostěradla a posadila se. Hlava mi pořád třeštila a celé tělo bolelo. Byl už večer. Svým sněním jsem promrhala skoro celý den. V protějším koutě seděla matka a spala. Akama seděla vedle mě na židli a podřimovala. Někdo mi tu, ale scházel. Ten někdo se mi vmísil do života ..přikráčel si. Jako smítko, které spadne na něčí rameno a nejde smést. Nebyl tu Makugo. Pustila jsem se prostěradla a spadla zpátky na postel. Znuděně jsem se koukala do stropu a čekala jsem, že se třeba zřítí, nebo něco takového. Ale nic, nepohnul se ani o kousek. Koukání na strop, jak se nehne mě rychle přešlo a tak jsem se otočila na bok, směrem k chodbě. Bílé pláště běhaly z místnosti do místnosti. Krví polité prostěradla přenášely a nosily nové. Pilně běhaly jako by je zezadu bičovaly hlídači. Pot jim stékal proudem po obličeji a v obličeji strach…bolest..zármutek. Ostrá světla lamp blikala a zasínala. Z místností daleko ode mne se ozýval křik novorozenců.

Deník Tamayo Nahabassu 4 (část první)

5. února 2011 v 21:31 | napsala Reymory
Čtvrtá strana: Teď, v mé hořké nevědomosti mohu konečně přemýšlet. Ale o čem je toho tolik, nad čím bych měla přemýšlet. Makugo projevuje nevídaný zájem a vzpomínka. Ta vzpomínka. Vzpomínka která mi nedá spát, nedá pokoj pořád otravuje. Cpe se do mysli, jako červ, když se provrtává do ranného jablka.Jablko mu to nedovoluje a červ se snaží dál, nepřestává. Prokousává se vrstvami bolesti, smutku..Ničivá vzpomínka. Uvažovat dál už nebylo možno.Mé snění skončilo.

Deník Tamayo Nahabassu 3

23. ledna 2011 v 17:47 | napsala Reymory
Třetí strana: Probudila sem se za ranního světla, což  mi přineslo nepříjemnou, ale polehčující zprávu, že sem nezaspala. Před tím,  než sem se vykodrcala z postele sem vzpomínala co se včera stalo. Ta malá holčička na houpačce se mi pořád vybavovala  a jak se zamnou objevil Makugo a další zamotané věci, o kterých sem musela přemýšlet . Ale  byl čas jít do školy a co člověk zmůže proti škole….no nic. Přemýšlení sem tedy nechala na později a šla dolů.
Hodila sem na sebe oblečení, do tašky dala svačinu, do ruky snídani a jde se. Před dveřmi už v pozoru stála Akama. Chytila mě za ruku a táhla na cestu. Podívala se na mě a usmála se. Oplatila sem jí to uklidňujícím úsměvem i když sem klidná nebyla. Po cestě do školy mi povídala věci jako co se stalo u nich doma a jak to skončilo. Ale ona sama věděla že jí neposlouchám a myslím na jiné věci, ale i přes to mi to pořád říkala dokola a dokola. Zvedla sem hlavu a spatřila velkou budovu. Místo kde se děti učí jak vypočítat šedesát plus  tisíc osm set a další věci které jim v životě nikdy neposlouží. Některé sice ano.No byla to škola moje a i mnoho dalších dětí. Vyšli jsme dlouhé schody a vešly do chodby. Opět, jako vždy se kolem nás prohnala nevonící vodou nasáklá houba. Sice jsme se jí vyhli, ale zasáhla nás stejně voda z ní. Kapky vody  po mě stékaly proudem a já pomalu otevírala oči. Přede mnou se záhy objevil Makugo.

Deník Tamayo Nahabassu 2

11. ledna 2011 v 15:24 | napsala Reymory
Druhá strana:Tato nová  strana začíná na stejném místě jako první, tedy u mě  doma. Byla temná noc a já sem měla neobvyklí sen. Zdálo se mi že padám a padám do černé propasti nikde konec a nikdo na blízku. Byla sem sama v mém světě a nikdo nikde. Konečně sem tvrdě dopadla na zem. V tu ránu jsem se probudila a spadla z postele přesně jako ve snu. Ale to už nebyl sen byla to tvrdá realita. Se zalepenýma očima jsem se převalila zpátky do postele a mrkla na můj malý lesklí budík s černo bílím pozadím. Bylo již skoro poledne a to značilo že sem zaspala. V blesku sem na sebe hodila oblečení a tašku přes rameno. tašku sem vyhodila z okna a potom sem vylezla sama. Sešplhala jsem dolů a běžela směrem ke škole.

Deník Tamayo Nahabassu - Úvod

5. ledna 2011 v 18:32 | napsala Reymory
První strana: Ve vesnici jménem Listová se v temné uličce krčí nepatrný rezavý domek. Není to sice hrad ale je to domov. Tedy tam já bydlím. Moje dnešní ráno nevypadalo zrovna jako úplně normální ráno  ale to je už tak. Škola mi začíná krutě brzy, tedy musím vstávat brzo. Jen víjdu ze dveří kolem krku se mi pověsí moje nejlepší jediná kamarádka Akama. Je přesně šílená jako já, takže si perfektně rozumíme. Jen vejdeme do školních dveří a hned ucítíme ten strašný zápach hnijících učebnic a samotného učení. Poté nám kolem hlav nepatrně proletí vodou nasáklá smradlavá houba a divná ponožka. Cesta do třídy je kousek a tak už se nic moc nestane. No vlastně ano. Před vstupem do třídy potkám kluka kterého bezvýhradně miluji on ale o tom neví v tom je ten háček.

Láska

23. listopadu 2010 v 21:55 | napsala Reymory

Sen

co se mi
v noci zdá
láskou připomíná
srdce bijící růži na lžíci.



Rudou růži
co nosí muži 
když žádají 
o svolení
přitáhnout ji
ke své kůži.

Políbit ji
být ji věrný
láskou podlehne
každý stejný.

Sharingan

16. listopadu 2010 v 15:52 | napsala Reymory
Před smrtí jen uvidíš,
záblesk červeného světla.
Více nepocítíš,
brána srdce sklapla.

Protivník tvůj,
tváří nepohne.
Pocit svůj,
ukryje v sobě.

Poslední tlukot tvého srdce,
uhasí hořící plameny v řece.
Víčka očí spadnou dolů,
ukryjí navždy v sobě,
hořce umírající touhu.

Origami

10. listopadu 2010 v 15:00 | napsala Reymory
Přehnout papírek
ohnout list,
zašustění pírek ,
pergamenu list,



Modrá barva,
šedý mráz,
pírek halda,
prudký sráz,



Kroků pár,
jen ke smrti,
list papíru ,
náhle odletí.

Mateřská školka 1.

30. září 2010 v 20:27 | napsala Reymory
První den ve školce se děti poznaly. Některé se i skamarádily a některé  se rozkamarádily. Rodiče podepisovali papíry a děti……Vrrr!!! Sviš!!! Nálet!! Brań se !! Buch!! Buch!! Bang!! Ha, dostal jsem tě Sasuke!! Naruto vítězně křičel. Bác!!! Naruto nauč se že já neprohrávám! Mamí!! A,A,A,A!!! Sasuke mi dal pěstí !! Béé!! O kousek dál. Půjdeme na čaj milé slečny?? Jistě Sakuro, čaj. Ino?? Podáš mi ty růžové šaty na panenku?? Jo!! A! Hele utrhla si mé panence hlavu!! Promiń, však si jí tam nasad né?? Zbiju tě!! A,A,A!! Dej mi tu paneku!!A zase o kousek dál. Neji, ty šaty ti mooc sluší!! No, jo Hinato můžu si už sundat?? Né!! Si moje služka a musíš mi sloužit!! A, né v nějakém šedém oblečení, ale v těch modrých šatech!! A ted´ mi nasad´ korunu!! Děti , jdeme ven pojd´te se obléct!! Juchů jdeme ven!! Naruto a Sasuke si hráli na pískovišti. Mám hezčí hrad než ty Sasuke!!
 
 

Reklama