FF Nikisna-chan

Rozhodovat!

22. září 2011 v 19:26 | napsala Nikisna-chan
Taková jednorázovka na city....snad se bude líbit :3

Vše na co jsem pomyslela, bylo 'Jsem mrtvá!?' Ne nemohla jsem být, protože mě bolelo levé rameno. Otevřela jsem oči. Neviděla jsem víc než tmu, vířila kolem mě, jako přízrak a já stále váhala nad tím, jestli opravdu nejsem mrtva. Snažila jsem se postavit, ale nohy neposlouchali, tak jsem zůstala sedět. Tma mě pořád obklopovala a vířila, bála jsem se a to hodně. Moje vlasy vlály v jemném větříku a na holích rukou mi naskočila husí kůže. Něco mi napovědělo, že nejsem v té podivné tmě sama. Ze tmy se začala vynořovat postava, už jenom podle obrysu mi projel elektrizující pocit po páteři. Jakmile se postava vynořila z tmy, střetla jsem se pohledem černých očí, které chvilku vypadali jako by se v té tmě ztráceli. Přitáhla jsem si nohy k tělu, a kolébala se dopředu a dozadu, už jsem se nemohla do těch očí ani podívat. Díky těchto očí jsem zradila všechny, utekla jsem a schovávala se. Chvilku stál na místě, ale pak se pomalu vydal směrem ke mně. Chtěla jsem se sama do sebe uzavřít a počkat na smrt, ale to bohužel v tuto chvíli nešlo. Složila jsem hlavu na kolena. Ucítila jsem jeho ruku na mém ramenu, nesetřásla jsem jí.

Já jsem vrah!!!

9. března 2011 v 23:23 | napsala Nikisna-chan

Já jsem vrah!!!
Stal nade mnou a byl zmatený. Držela jsem si hlavu, bolest neustupovala, spíš přibývala. Najednou jsem měla černo, nebila jsem v nemocnici, byla jsem v tmavém pokoji s oknem na balkon. Vylekala jsem se, když někdo zaklepal na dveře, atak jsem se schovala za křeslo, aby mě neviděli. Z postele se zvedla postava, byla to dívka. Opatrně otevřela dveře a v nich jsem stála já.

Smrt?

30. listopadu 2010 v 18:15 | napsala Nikisna-chan
Krátká, napsaná ve tři hodiny ráno, hodně, ale hodně blbá nálada.
Stala jsem tam, kolem mě v hloučku stáli lidi, dívali se….zírali. Někteří brečeli. Proč??? Byla jsem zmatená. Lekla jsem se, moje ruce byly celé od krve??? Nepamatovala jsem si, že bych někoho zachraňovala nebo zabíjela nebo ne??? Kousek od sebe jsem viděla Naruta. Chtěla jsem na něj zavolat a zeptat se, co se děje, ale hlas se mi zlomil a tak jsem se k němu rozběhla. Tak\ brečel. Chtěla jsem se ho dotknout a uklidnit ho, ale moje ruka jeho ramenem jenom prošla. Vyděsila jsem se. Moje ruka projížděla Narutem jako by byla nehmotná, ale pak jsem to viděla a vyděsila jsem se. Ležela jsem tam, v kaluži krve. Moje oči byly, bez známky života a pak mi to teprve došlo, jsem Mrtvá!!
Začal foukat tak silný vítr, že mě málem odfoukl, ale držela jsem se.
"Už jsem nedoufal, že tě najdu!!" Po tom hlasu mi přeběhl mráz po zádech. Rychle jsem se otočila a setkala jsem se s očima….svého vraha.
"Jsi mrtvý takže jsem tě zabila….já?"
"Ano, máš pravdu."
"Tak co chceš….Sasuke???"

ZRADA- 4. část

6. srpna 2010 v 0:41 | napsala Nikisna-chan
Yumi cestou potkala Hidana s jeho tupou kosou  a Kakuzu se svým černým kufříkem.
"Nevíte kam šel Deidara a Sásori?" zeptala se Yumi.
"Šli ke Konan." Řekl Hidan.
"Díky"
Yumi neběžela obvyklou cestou do ošetřovny, ale cestou, která jí tam dovede rychleji. Když tam dorazila Konan si rovnala nástroje na stůl. Konan se otočila a ztuhla.
"Yumi tady teď nemůžeš být, jdi pryč." Řekla Konan a popohnala yumi pryč.
"Já o té dívce vím." Řekla Yumi a otočila se na ní. Konan vytřeštila oči  a začala se rozhlížet.
"Jak? Proč?" říkala Konan a Yumi jí musela zacpat pusu, aby přestala.
"Byla jsem venku." Řekla Yumi potichu. "A viděla jsem všechno..... i slyšela." Dořekla. Konan se zarazila, když uslyšela kroky a vzlyky. Yumi si sedla na lůžko.
"Konan, KDO TOHLE VYMYSLEL?" zeptala se Yumi zuřivě. Konan se jí podívala do očí.
"Deidara, už před pár lety. Tebe chtěl taky, ale nedokázal to." Řekla Konan. Yumi se vařila krev v žilách.

Zrada- 3. část

1. srpna 2010 v 20:15 | napsala Nikisna-chan
Yumi byla v Akatsuki už 6. měsícu oficiálně. Kdysi ji zachránil život nádherný a úžasný Deidara a od té doby tvoří s Yumi pár. Yumi se trápila, protože Deidara se začal chovat jinak. Jednou v noci probudil Yumi hluk a tak neváhala a šla se podívat. Na chodbě byli slyšet hlasy a rány, jakoby něco padalo na zem. Něco jí popadlo ze zadu kolem pasu.
"Copak tady děláš úplně, bez ochrany." Řekl se Yumi medový hlas, který nemohl patřit nikomu jinému, než Deidarovi. Yumi se usmála.
"Jenom jsem slyšela hluk." Řekla Yumi rychle. Deidara si jí otočil k sobě a políbil jí. Když se odtáhl usmál se.

ZRADA- 2. část

31. července 2010 v 13:32 | napsala Nikisna-chan
Už to bylo skoro čtyři měsíce, co Deidara odešel a Yumi na to přestávala myslet. Trénovala s Itachim, který Deidarovi slíbil, že se o Yumi postará. Jednou večer seděla Yumi ve společenské místnosti a četla si knihu, v tom jí vyrušil Itachi.
"Ahoj." Řekl Itachi a sednul si na křeslo naproti ní.
"Ahoj." Řekla Yumi, ale oči od knížky nezvedla. Itachi si odkašlal.
"Co je? To si nemůže ani slušný člověk číst." Řekla Yumi rozzlobeně.
"Sorry, ale chce tě Konan a prý je to důležité." Řekl Itachi. Yumi položila knížku na stoleček a rozběhla se chodbou za Konan. Konan potkala po cestě.
"Co se děje?" zeptala se Yumi a šla k ní. Konan k ní přiběhla a chytla jí za ramena.
"Teď chci, aby si nevylézala z pokoje." Řekla Konan a otočila jí, aby šla do pokoje.
"Ale proč?" zeptala se Yumi při chůzi.
"Pak ti to vysvětlím. Teď jdi." Řekla Konan. Yumi si šla pro knížky a šla do pokoje. Četla si knížku, když uslyšela křik, byl tak hysterický, že to Yumi málem urvalo uši. Otevřela dveře a uviděla Itachiho.

ZRADA- 1. část

29. července 2010 v 23:01 | napsala Nikisna-chan
Yumi se probudila a tělo jí drželi pařáty velikého bílého ptáka. Začala se vrtět, aby se vyprostila. Jak se vrtěla, začalo jí bolet břicho a hýkla. Pták se zastavil a z něho seskočila postava a šel k ní.
"Moc se nehýbej, mohlo by to dopadnout špatně." Řekla postava. Měl blonďaté vlasy na patku a na hlavě klobouk. Yumi se na něj podívala.
"Co se mi stalo?" zeptala se Yumi. Blonďák se zatvářil zmateně.
"Ty si to nepamatuješ?" zeptal se pomalu. Yumi zavrtěla hlavou.
"No..... našel jsem tě a byla si zraněná..... tak jsem tě vzal s sebou." Řekl a usmál se.
"Nevím...... nevzpomínám si." Řekla Yumi a zavřela oči.
"Dobře, ale moc se nehýbej, nebo se ta rána znovu otevře." Řekl a Vyskočil zpátky na ptáka. Yumi ho poslechla a během chvíle usnula.
       Yumi se probudila a byla ve tmavé místnosti. Vedle ní seděl ten blonďák, který jí zachránil a pochrupoval. Uslyšela kroky, takže radši zase zavřela oči. Kroky se přiblížily, ale pak se kousek od Yumi zastavily.

Příběh Myuby a Kyoko Inuzuka: Druhá Část: Pravda - 1.-4. kapitola

22. července 2010 v 1:07 | napsala Nikisna-chan
1. Kapitola
       Kyoko vyběhla z brány, oči měla plné slz, ale musela, musela Myuby zachránit. Všem lhala, své lásce, své sestře a svým kamarádům. Styděla se říct pravdu, že je Myuby v nebezpečí, ale to je teď jedno. Běžela vstříc svému osudu. Takhle to má být a musí. Začala mít strach, když v dálce uviděla dvě postavy v kápi. Jedna postava byla ženská, ale druhá byla mužská. Přiběhla k nim a v obličeji měla kamenný výraz, který se naučila od Kibi.
"Kdepak je Myuby?" řekla mužská postava. Kyoko stala na místě a jen zvedla rameny.
"Já nevím." Řekla Kyoko. Mužská postava se k ní přiblížila
"Ty si se mnou budeš hrát?" řekl, chytnul Kyoko za límec a odhodil jí na nebližší strom. Strom si tou ránou zlomil vejpul. Kyoko se snažila zvednout, ale bolelo jí celé tělo a upadala do mdlob. Ženská postava si k ní klekla.
"Nebylo to trochu moc?" řekla
"Jenom trochu." Řekl a šel do lesa. Otočil se.

Příběh Myuby a Kyoko Inuzuka: První Část: Začátek - 5.-8. kapitola

22. července 2010 v 1:03 | napsala Nikisna-chan
5. Kapitola
       Kyoko zamířila k železné bráně.
"Kde jsou?" řekla si pro sebe.
"Asi je to vzalo ještě níž." Řekl Ryo a poklepal na podlahu, kde byl předtím Gaara. Kyoko se dívala dokola na stěny a našla vchod do skály.
"Ryo! Podívej!" Řekla Kyoko a ukázala na díru ve zdi. Ryo přešel k ní a nakouknul dovnitř.
"jsou tam schody dolů. Myslíš, že vedou někam, kde bude Myuby s Gaarou?" řekl Ryo a podíval se na Kyoko.
"Určitě." Řekla a pomalinku s Akimi před sebou šla po schodech dolů. Ryo šel kousek za nimi a díval se kolem sebe. Došli do velkého sálu. Akimi začala čmuchat kolem sebe. Něco zarachotilo a z výtahu vystoupil muž s maskou. Muž se zarazil.
"Kyoko Inuzuka?" zeptal se.
"Ano" řekla Kyoko zmateně a podívala se na Rya.
"Mé jméno je Kaemon a mám tě přivést k někomu, kdo se na tebe, už moc těší." Řekl a ukázal na výtah. Kyoko s Akimi a Ryem nastoupili a Kaemon zatáhl za páku a jely ještě níž. Sjeli do velké místnosti, kde uprostřed vysela ze stropu špička kapky, kde stál muž a svazoval Gaaru. Kyoko ho hned poznala.
"Tati!" Vykřikla Kyoko zmateně, ale zůstala na místě. Ryo se díval kolem a uviděl Myuby ležet na zemi.

Příběh Myuby a Kyoko Inuzuka: První Část: Začátek - 1. - 4. kapitola

22. července 2010 v 1:02 | napsala Nikisna-chan
První Část: Začátek

1. Kapitola

Kiba Inuzuka seděl v trávě opřený o Akamara. Oba dva se dívali na jeden určitý bod a to na mýtinku, kde seděli dvě malé holčičky. Jedna se jmenuje Myuby. Myuby má dlouhé tmavě hnědé vlasy s modrou mašlí na hlavě. Myuby je chytrá a má dobré nápady. Její celá rodina jí považuje za genia. Druhá se jmenuje Kyoko. Kyoko má krátké černé vlasy s bílou mašlí na hlavě. Kyoko je úplný opak Myuby. Kyoko je chytrá, ale praštěná a vyvádí hlouposti. Obě dvě seděli na mýtince a pletly si věnečky z kytiček, které rostly kolem. Smaly se a pomáhaly si. Myuby se nenápadně dívala na Kibu a Akamara, a když zjistila, že usnuli, poklepala Kyoko na rameno a ukázala na Kibu s Akamarem. Kyoko kývla hlavou a odložila věneček. Přiblížila se k Myuby a pošeptal jí do ucha.
"Jdeme na to!"
Myuby se pousmála a hodila si batoh na záda. Kyoko udělala to samé a potichoučku se odšoupaly do vysokých květin, které rostly kousek od mýtinky. Došli na malý plácek, který byl mezi květinami. Myuby se zastavila a vyndala si z batohudvě šedé deky a krabičku s hnědou mastí.
 
 

Reklama