FF Naku-chan

Nekonečné léto 05

31. května 2011 v 9:06 | napsala Naku-chan
Kapitola pátá. Krůtí mystéria, aneb úplňková noc

"M-Mahiro?" zírala jsem na třínohou krůtu. Ta zakvokala a pak se vydla ke mně. Pajdala po dvou nohách a tu třetí neužitečně táhla za sebou. Zaječela jsem- a omdlela. Po chvíli jsem pomalu otevřela oči a zamrkala. Nade mnou se skláněla... Pokoušela jsem se zaostřit... ješterka. Pomohla mi na nohy a já se začala rozhlížet po té zlořečené krůtě - Mahirovi. Pak jsem ho uviděla. Třínohá krůta se zmítala na konci provazu, na který byla uvázaná.

Mezi hvězdami

14. března 2011 v 16:21 | napsala Naku-chan
Tma. Já? Kde? A kdo? Já. Ale kde to jsem? Kde jsem se tu vzala? Světlo. Dva zářivé kruhy světla nade mnou. A za nimi? Nic. Jsem tu sama? Ne. Někdo? Něco... Vrní? Chlupatý tvoreček se mi chvěje u nohou. Zdvihám ho. Vrnění zesiluje. Světélkující kožíšek. Nejsem tu sama. Chovám ho v náručí. Malé teplé klubíčko. Co? Najednou mi něco teplého stéká po ruce. Počůral se? Smích. Můj. Utírám si ruce do sametové tmy. Co teď? Kocourek přede. Jdu ke světlu. Co to je? Oči života. Vidím svět. Temný, ale živý. Moře. Oblaka. Smích, zvuk deště. Vůně pampelišek, slané vody. Pohyb. Hejno ptáků letí po nebi. A...něco malinkého? Šedého? Myš. Kocourek se mi vysmekává. Padá, chci ho zachytit. Pozdě. Mizí ve světle. Mizí? Mizí! Kde je? Je pryč. Jsem sama, sama! Zase sama. Ve tmě. Jen kapka světla přede mnou, druhá za mnou. Pláču. Slzy dopadají na světlo. Kruh zamrzá. Lesklé, chladné.

Kapitola čtvrtá. Hrajeme flašku, aneb krůty přicházejí

13. března 2011 v 0:18 | napsala Naku-chan
Ehm, mno, k těm krůtám mě inspiroval Pittek-chan (pro jistotu, i když si to asi nečte) a Ryu a As mi taky doRyunkovaly doAsinkovaly pár nápadů xD díky lidi ^^

Párty byla v plném proudu, když As navrhla, že bychom si mohli zahrát flašku. Pokoušela jsem se sice vymluvit, ale neuspěla jsem, takže jsme se posadili do kruhu, vzali flašku od Kubíka, kterou si přitáhl ten s hnědými vlasy, a mohli jsme začít. Jako první točila As. Trefila se na toho běloovlasého a první otázka byla: "Jak se kluci jmenujete?"
Po chvilce napětí jsme se dozvěděly, že jsou to Hromotluk a Mahira. Když pak točil Hromotluk, flaška se trefila přímo na Tsuki. Hromotluk se zatvářil ďábelsky.
" Půjdeš k As do pokoje a musíš tam vydržet jednu minutu."
Tsuki se za tvářila nešťastně. "Můžu si vzít aspoň baterku?"
Tu jí Hromotluk schválil, tak jsme se společně vydali ke dveřím Asina pokoje. Tsuki se zhluboka nadechla a vešla dovnitř. Začali jsme odpočítávat.

Nekonečné léto 03

23. ledna 2011 v 17:46 | napsala Naku-chan
Kapitola třetí. Hon na kluky, aneb přípravy na večírek

Nejíst. Nepít. Enjoy. ^^

Následující den jsem se probudila někdy po dvanácté. Bylo mi to divné. Až TAKHLE dlouho obvykle nevstávám. A trochu se mi točila hlava. Jako kdybych byla opilá... Už to mám! Někdo mi podstrčil prášek na spaní! Ale proč?
Nejistě jsem vstala a oblékla jsem si to první, co mi přišlo pod ruku. Pak jsem kymácivým krokem sešla dolů.
"Překvapení!" zařvaly na mě holky.
"C-co?" zakoktala jsem se.
V našem luxusním obýváčku se oběvila obří diskokoule. Barevná světla, bar a pohovka kamsi zmizela (místo ní se objevil takový ten blikací parket) a televizi nahradilo obří stereo.
"Co to má být?!" otázala jsem se naštvaně, "Jak si to jako představujete, takhle znetvořit obývák?"

Nekonečné Léto 02

14. ledna 2011 v 18:29 | napsala Naku-chan
Kapitola druhá. Rvačka o pokoje, aneb vlci ve skříni

Tákže, po předchozích zkušenostech s udušenou Tsuki vás musím upozornit, že čtení této povídky je extrémně nebezpečné a je velice rizikové cokoli pojídat během čtení. ^^ I když... tenhle díl mi přijde slabší :(

Zrovna jsme přistávali, když se peršan začal podivně třást. Pravděpodobně to byl následek přetížení. Smečka vlků, osmnáct kufrů a tři lidi bylo možná přece jenom trochu moc. Takže asi pět metrů nad zemí se milej kobereček zničehožnic zastavil a všchny nás vyklopil do zahradního jezírka. A pak se připlácnul na nás. Byl to horor. Všude byla najednou tma a mokro, okolo mě kuňkaly žáby a měla jsem dojem, že slyším vytí vlků. Začínala jsem pociťovat klaustrofobii. Když mě najednou k mému úžasu z rybníčku vytáhla Yaminka.
"Yamí, co tu děláš?" řekla jsem dost překvapeně.
"No co asi, právě jsem si v tom rybníčku založila žraločí kolonii a vy mi do toho spadnete." řekla naštvaně a hladila žraloka co měla v ruce.
"A konkrétně TY jsi mi málem zalehla Kisámka!"

Nekonečné léto 01

12. ledna 2011 v 14:57 | napsala Naku-chan
Kapitola první. Léto začíná, aneb padající lustry

Tady máte první díl té mojí pitomosti. A nebojte, třínohý krůty budou, ale až později. ^^ Omlouvám se, že tu zatím nejsou všichni, co se přihlásili, ale postupně budou nastupovat na scénu ^^

Léto je tady! Začala jsem řvát jak šílená a samou radostí jsem se začala houpat na lustru. Jenže bohužel. Lustr došel k závěru, že se dá na židovství a v rámci Sabatu, kdy nesmí nic viset, spadl s parádním rupnutím na zem. I se mnou, samozřejmě. Naštvaně jsem se zvedla. Blbej lustr! Pak jsem zvedla hlavu a uviděla tu příšernou díru ve stropě. Ztuhla jsem. Pokud mě rodiče nezabili za to okno, co jsem omylem zasadila do záhonu mezi tulipány, tak za tohle mě zabijou určitě. Ehm, už jsem říkala, jak je ten lustr dementní? Jeden se na něm mírumilovně houpe a lustr si klidně spadne! Ach jo, rodiče se vrátí za hodinu, musim něco vymyslet. Sedla jsem si na postel a začala spřádat ďábelské plány. Nalepit tam plakát Justna Biebera? Ne. To by bylo moc podezřelý a jinej nemam.  Navíc jsem měla v plánu, dát ho jako podestýlku morčeti. Napudrovat? Taky ne. To by bylo poznat. Navíc mam málo pudru. Jedno balení, který mi vnutila babička. I když, jsou lidi, co maj půl lahvičky na den. Ach jo. Chtělo by to vypadnout odsud. Už vím! S ďábelským výrazem jsem zvedla květináč v rohu a zpod něj vyndala klíče, s fešným přívěskem s nápisem Myzt. Cha, chá. Pochybuju, že Myzt bude tohle léto na chatě. Říkal přece, že jede na Kanáry. Začala jsem si balit kufr. Přesněji řečeno tři kufry, když mi zazvonil telefon. Zvedla jsem to. "Ryu? To jsi ty?"
"Jo jsem to já!" zněla dost rozhozeně. "Nevěřila bys, co se mi stalo! Normálně já jsem se tak jako houpala na lustru a..."
 
 

Reklama