FF Mesu

Souboj plamenů – 22. Díl – závěrečný díl

3. listopadu 2011 v 19:01 | napsala Mesu
A máme tu poslední díl mého ff. Doufám, že se vám bude líbit. A omluvte prosím moji gramatiku =D

Chlapec a vlk hledící si zpříma do očí. Ani jeden nepromluvil, nevydal jedinou hlásku. Oba vyčkávali, co se bude dít dál.
"Nemám žádnou moc, mám jen svůj vítr," zopakoval Tatsumaki téměř neslyšně. Kuro ležel přímo za ním. "Proč? Proč to udělal? Nepřišli mě sem snad zastavit?" přemítal v hlavě.
Yume stála opodál. Vše pozorně sledovala. Snažila se přijít na to, kdo je teď ten opravdový nepřítel. Byla však příliš zmatená, aby mohla přemýšlet s chladnou logikou.
Černé zvíře už to nevydrželo. Chtíč byl příliš silný. "Dej mi svou moc Raijuu!" zavrčelo a vyrazilo. Tatsu přikovaný na místě tím, co právě slyšel, nebyl schopný udělat svůj štít.
Kuro neváhal ani chvíli. To, co Taki řekl, ho jen utvrdilo v jeho myšlenkách. Strhl Tatsua na zem, čímž ho dostal z dosahu vlka. Ten ze sebe vydal děsivý zvuk. Jeho vztek stále rostl.

Souboj plamenů – 21. Díl

28. října 2011 v 20:56 | napsala Mesu
No, napsala jsem další díl. Je slabší. No snad se bude líbit ^^

Taki přerývavě dýchal. Každý další nádech mu působil stále větší potíže. Už to nevydržel a téměř v bezvědomí padl na všechny čtyři. Teď už se mu z hrdla dralo jen vrčení, které v každém probouzelo jeho největší strach.
Nehty, které se změnily na nebezpečné drápy, se zarývaly do měkké hlíny. Od konečků prstů se Takiho tělo začalo pokrývat černými chlupy. Jeho zuby se protáhly v ostré, bílé tesáky. Stále méně připomínal člověka. Nakonec už na něm nezůstalo nic, co by ukazovalo na jeho lidskou podobu. Nejděsivější na něm byly jeho žluté oči, které ve tmě, způsobené černými plameny, zářily jako hvězdy na noční obloze. Jako by do vás viděly.

Souboj plamenů – 20. Díl

27. září 2011 v 17:31 | napsala Mesu
Podařilo se mi napsat další díl. Dost často se tam opakují některá slova. No snad se bude alespoň trochu líbit.

Temné plameny začaly vše obklopovat jako přicházející noc. Bránily světlu, aby dodalo naději a odvahu těm, co to nejvíce potřebovali.
"Tak co? Vzdáš to, nebo se mnou změříš své síly?" V Kurových očích nebyl vidět žádný soucit. Nic, co by poukazovalo na jeho lidskost.
Yume zaťala pěsti. Bojovala sama se sebou. Věděla, že šance, že vyhraje, je velmi, velmi nízká, ale nemohla to přece jen tak vzdát. Nebo ano?

Souboj plamenů – 19. Díl

18. září 2011 v 17:19 | napsala Mesu
Takže je tu další díl. Doufám, že se bude líbit =)

Tatsumakimu ani Yume se nelíbilo, že musejí opustit svoji malou společnici, ale neměli na výběr. Zastavit Kura je teď důležitější.
"Ona to zvládne," usmál se vlídně chlapec, aby povzbudil svou parťačku. Ta němě přikývla a přidala.
Oba strnuli na místě. To, co viděli, jim doopravdy nahnalo strach. Černé plameny olizovaly celou budovu, ve které měl Hokage kancelář. Ten vztek a zlost, které odtamtud vycházely, je přikovaly na místě.
"N-nikdy jsem necítila nic strašnějšího," zadrhávala se slova dívce v krku. Pomalu jí začaly opouštět síly, ale nemohla to vzdát. Ne, když se dostala tak daleko.

Souboj plamenů – 18. Díl

14. září 2011 v 18:23 | napsala Mesu
No, takže jsem napsala další díl. Snad se bude alespoň trochu líbit =)

V místnosti zaplavené černými plameny proti sobě stáli dva soupeři. Hokage a Kuro. Přestože bylo poledne, sluneční paprsky sem nepronikly. Všude byla tísnivá temnota. Jen jejich oči zářily. Jedny plné nenávisti a žíznivé po krvi, druhé hluboké a klidné.
Kuro už ten pohled dál nesnesl. Vyrazil vpřed chráněn svým ohněm. Sarutobi-sama se útoku vyhnul, jakoby neměl téměř žádnou rychlost.
"Dakureddodoragon (Temný ohnivý drak)," Kurův hlas zazněl tichem. Černé plameny se po těch slovech začaly formovat do podoby draka a pak se vydaly zničit svůj cíl.
"Jak se to jen mohlo stát," přemítal starý muž a ve svých myšlenkách zabloudil k malému klukovi, který odhodlaně trénoval na louce. V té době bylo jeho srdce ještě plné celé světla. Žádný náznak nenávisti. Obyčejné dítě, které se chce stát silnější. Ale teď. Teď tu stál člověk, který netoužil po ničem jiném než po jeho smrti.

Souboj plamenů - 17. Díl

8. srpna 2011 v 22:35 | napsala Mesu
Na světě je další díl. Snad se bude líbit ^^

Slunce už stálo vysoko na obloze, když Yume zahlédla bránu Konohy. Připadalo jí, že od doby, kdy tu byla naposled, uplynula celá věčnost. Rychle se rozhlédla okolo, jestli zde není nechtěný pozorovatel. Nikoho však nenašla, proto se rozhodla jít dál. Bázlivě popošla kousek vpřed. Jeden jediný krok a ocitla se v Listové vesnici. V hlavě se jí míhaly vzpomínky ze dne, kdy tuto vesnici opustila.
Pomalu a obezřetně postupovala vpřed. Pečlivě vážila každý svůj pohyb.
Za nedlouho dorazila před sídlo rodiny Honoo. Další obrázky minulosti, na které by nejraději zapomněla.

Souboj plamenů - 16. Díl

30. července 2011 v 12:37 | napsala Mesu
Další díl je zde. Neumím moc popisovat útoky (vůbec to neumím), ale snad to nějak přežijete. Hezké počtení ^^

Jako blesk z čistého nebe se před zbylými pěti členy týmu zjevili ninjové. Jejich oči jakoby někoho hledaly, ovšem bez výsledku. Cíl tu nebyl, ale ani tak nezaháleli.
Muž, který vypadal obzvlášť hrozivě, vyrazil přímo proti Tatsumakimu. Útočníkovy oči byly hluboké a temné, ale když jeho kunai zasáhl chlapce do ruky, zablesklo se mu v nich a objevila se dychtivost po další krvi.

Souboj plamenů - 15. Díl

28. července 2011 v 22:39 | napsala Mesu
Další díl. Je slabší, ale snad se bude líbit ^^ (A opakování slov/jmen si nevšímejte ^^).

Stačil jeden mohutný odraz a šestičlenná skupina se vydala na pouť do Listové vesnice.
Každým krokem v Yume narůstal strach. Stále více se bála následovat své společníky, ale když se podívala na malou myšku vedle ní, která i přes vše, co se událo v minulosti, byla stále s ní, strach zmizel a nahradila ho odvaha. Odvaha jít dál a bojovat.
Cesta ubíhala stále rychleji. Zdálo se, že nebude trvat dlouho a dorazí do svého cíle. Ještě je však čekalo překvapení, pokud se to překvapením dalo vůbec nazvat. Přinejmenším pro jednoho člena týmu.
Zafoukal slabý vítr. Stejně rychle jako se objevil, zase zmizel. Náhle jakoby se vše zastavilo. Nepohnul se jediný lísteček stromu. Neozval se žádný zvuk, ani zapraskání větvičky. Yume měla pocit, že se tísnivé ticho stane jejím hrobem.

Souboj plamenů - 14. Díl

23. července 2011 v 16:40 | napsala Mesu
Eto… Snad se bude líbit ^^

Yume se stále nemohla vzpamatovat. Nechtělo se jí věřit, že stále usměvavý Taki se mohl spřáhnout s někým tak prohnilým, jako je Kuro. Nebyla si však jistá, jak se má zachovat k Tatsumakimu. Ten už nechce dále poslouchat Kurovy rozkazy a navíc jí řekl, ať nikomu neprozrazuje, co se společně naučili. Jako by ji chtěl varovat. Ale pořád je na straně Takiho, se kterým vyrůstal.
Dívka schovala svou tvář do dlaní. Chtěla, aby tohle všechno byl jen zlý sen. Sen, který skončí, jakmile se probudí.

Souboj plamenů - 13. Díl

23. července 2011 v 16:31 | napsala Mesu
Další díl je na světě, muhehe. Přeji hezké počtení ^^

"Vítej zpět Taki," usmál se Kuro. Taki se mezitím štrachal zpod stolu, kde byl schovaný během Kurova rozhovoru s mužem, který před chvílí odešel. "Dlouho jsi tu nebyl. Naposled v den, kdy odešla Yume." Přikývl. "Ta dívka není zase tak bezmocná, jak sis myslel. Umí ovládat vítr a navíc to vypadá, že i oheň," Taki si získal Kurovu pozornost. "To děcko umí ovládat oheň? Ale vždyť to je nemožné. Vždyť nedokázala zapálit ani obyčejnou svíčku," Kurovy myšlenky zabloudily ke dnu, kdy Yume viděl poprvé. Kdy viděl její selhání při zkoušce. V ten den, kdy se ji rozhodl zničit.
 
 

Reklama