FF Marissa Yokashi

Oheň a Voda 4.díl

1. ledna 2013 v 19:49 | napsala Marissa Yokashi

Právě jsme procházeli uličkou, když jsem si náhle všimla, že jedny z milionu dveří jsou otevřené. Přímo mě lákaly do nich nahlédnout. Jedny z mnoha tisíců, však pouze, co jsem v nich našla, byla černočerná temnota. Prošli jsme kolem nich, nic se nedělo. Intuice ale dovolila ještě jeden pohled. Poslední. Tma. Černo. Už jsem chtěla odvrátit zrak, když tu se v temné nicotě zaleskly oči. Rudé, co by krvavý přisvit, který mé srdce opět rozpumpoval na plné obrátky. Musela jsem odvrátit pohled.

Oheň a Voda - 3.díl

23. prosince 2012 v 22:15 | napsala Marissa Yokashi

Přimáčkl mně k sekvoji a nedal prostor k nadechnutí, zatímco mě probodával svýma jantarovýma očima."Ještě slovo a skončíte hůř, než si dovedete představit." V jeho hlase zazněla čirá nenávist. "To už je stejně jedno pokud vstoupíme na území Orochimara. Nevyjdeme živí!" Troufla jsem si zasípat přes zaťaté zuby. "Možná budete první komu se to nestane." Ozval se posměšný hlas za námi. V tom okamžiku mě Rei pustil na zem a otočil se k příchozímu.

Oheň a Voda 2.díl

17. prosince 2012 v 21:54 | napsala Marissa Yokashi

Ráno přišlo stejně nečekaně jako kopanec do břicha. Zarputile jsem zamžourala, tvář zkřivenou bolestí. "Nemusíš být hned tak hrubý." Zaslechla jsem dívčí hlas a ucítila, jak mě něčí ruce chytají za ramena a pomáhají vstát. Dlouho mi trvalo než jsem si uvědomila, že ta osoba je Liz. "Řikal sem jí ať stává,ale vona nic."

Oheň a Voda

9. prosince 2012 v 21:05 | napsala Marissa Yokashi

"Kon'nichiwa!" Vypískla mi radostně na pozdrav. "Kon'nichiwa." Odpověděla jsem jí s vřelým úsměvem. Zrovna jsem si obouvala boty, když okolo mě rozpustile poskakovala. "Půjdeš se mnou dneska trénovat s kunaii?" Ve mně hrklo. Netušila jsem, že hned jak přijde ze školy, bude tohle její první otázka. Se skloněnou hlavou jsem svůj pohled zabodla na špičky svých sandálů. V jejím hlase hrála čirá netrpělivost. Celé tři týdny se těšila, až spolu vyrazíme na trénink, a já až moc dobře věděla, že jí budu muset nějak odbít. Znovu. Vždycky jí to hrozně poškodilo. Lámalo jí to morálku a hlavně důvěru ve svou starší sestru, ve mně. Neměla jsem na výběr, a tak jsem se zmohla jen na slabé povzdechnutí.
 
 

Reklama