FF Itami-chan

Memories III.

26. ledna 2011 v 14:56 | napsala Itami-chan
Doufám že to někdo čte a že se bude líbit... Ty díly jsou čím dál zmatenější, prolíná se tam přítomnost s minulostí a s ještě vzdálenější minulostí xD (přičemž chvílemi možná nebudete vědět co je přítomnost xD) takže si zvykejte xDxD

Proplétal se davem. Lidi do něj strkali, oddalovali ho od jeho cíle. Musí se tam dostat včas. Musí to zastavit! V krku ho pálilo a bolely ho pošlapané a poškrábané nohy. Pořád tomu nemohl uvěřit. To je Kabutova oddanost Orochimarovi tak moc velká? Bez ustání doufal a modlil se za to, že to je jen hloupý žert. Debilní vtip, při kterém jde o život.  
Nějaký kluk ho shodil na zem, jak se snažil dostat blíž k místu popraviště.  
"Dávej bacha skrčku!" zavrčel na něj dolů na zem. Ve slunci se mu zaleskla ninjovská čelenka kterou měl přivázanou na předloktí. Stříbrovlasý klučina sbírající se ze země se na něj zamračil. Nasoustředil trochu chakry a bleskově hmátl tomu klukovi po noze, kde mu tím jediným dotekem lékařské chakry maličko poškodil svaly. Nevšímajíc si bolestného výkřiku se rychle vydal směrem k vyvýšenému místu. Neměl moc času. 

Stíny lidských duší IX.

20. ledna 2011 v 18:12 | napsala Itami-chan
Zase nějaký  rušivý zvuk. Černovlásek se ohlédne přes rameno.  Ve stínech podél zdi se k nim někdo blíží. Sasuke se trochu zamračí a otočí zpět k Aorimu, který se třese, klečíc na zemi. Zopakuje ruční pečetě a světlovlásek si úlevně vydechne, načež se vyčerpáním svalí na bok. O zlomek vteřiny později Uchiha slyší výkřik.    
"Aori!!"
 
"Cos mu provedl?!" vyštěkne příchozí.  
"Ty se do toho nepleť! Nemáš s tím nic společnýho." okřikne ji Sasuke příkře. Tenshi se zaťatými pěstmi doklopýtá k ležícímu Aorimu a klekne si vedle něj.  
"Tak já s tím nemám nic společnýho?! Lháři!" prskne Tenshi a ustaraně na světlovláska pohlédne.  
"Jak dlouho už jsi poslouchala?" zeptá se Uchiha ledově. "Dost na to, abych věděla, že jsi neskutečný parchant..! Proč o mě potřebuješ něco zjišťovat, hm?!"  
"Neměla jsi náhodou spát?" sykne černovlásek. "Vadí ti to? Vzbudila jsem se jen co jste za sebou zavřeli dveře." 

Stíny lidských duší VIII.

20. ledna 2011 v 18:11 | napsala Itami-chan
Omlouvám se, že mi to vždycky tak odporně  dlouho trvá.. -_-"

_________________________________________________________


O pár hodin později 
"Měl jsem o tebe strach."  
"Hm? Co?" Tenshi trhne hlavou, ve které jí rázem jako by zaduní a se syknutím pohlédne na Aoriho. Ten si povzdychne. "Ty mě neposloucháš." Tenshi jen prostě zavrtí hlavou.  
"Přemýšlela jsem." 
"Přemýšlela?"  
"O tom, co mi řekl Kabuto.. Jak si vlastně vedeš při tréninku?" Zeptá se Tenshi trochu nepřítomně, jako by chtěla, aby se Aori rozpovídal a ona zas mohla začít uvažovat nad jinými věcmi. "Myslím, že docela dobře. Zrovna se učím--"

Memories II.

28. listopadu 2010 v 13:59 | napsala Itami-chan
Sotva pootevřel oči.  
"Kagami?" "Shiroi?" 
Ty dvě jména mu splynula. Zornice mu oslnilo světlo z nemocniční zářivky. "...zhasněte..," zamumlal. Matně slyšel něčí zalapání po dechu, následně několik rychlých kroků a zvuk otevření dveří.  
"Probral se..!"  
Další rychlé kroky. Pootočil hlavu aby se podíval na přítomnou růžovovlásku. Pomalu zamrkal, aby si oči přivykly na světlo.  
"Sakuro...?" hlesl. "Kagami!" další záchvěv vzpomínek. Měl pocit, jako by se mu měla hlava rozlétnout na tisíce kousků. Jako by se někdo pokusil do prázdné krabice narvat i to co se do ní nevejde. A navíc úplně zpřeházeně, beze smyslu. Krabice představovala jeho hlavu. Přesně takový měl pocit. A k tomu pocitu se přidala jedna jistota. Sice neuvěřitelná, ale byla tady.  
Vrátila se mu paměť.

Memories I.

14. listopadu 2010 v 20:14 | napsala Itami-chan
Ahojky, posílám první kapitolu svojí nové povídky Memories .. :)
Snad se to bude líbit :)

Vzpomínky. Existuje několik druhů vzpomínek. Ty, které vám na tváři vykouzlí  úsměv. Ty, které vás donutí sklopit hlavu, aby nikdo neviděl slzy nahromaděné v očích. Ty, které vás zaplaví pocitem vítězství. Nebo porážky.  
Každý člověk si za jeden den vybaví stovky obrazů a zvuků, připomínajíc nám věci, které bychom nechtěli, nebo neměli zapomenout.  
Co když ale nic takového nemáme? Žádné vzpomínky, jen černou tmu? Přesně to je jeho případ. Říkají mu Shiroi, že prý vypadá stejně čistý a nevinný jako tahle barva, bílá.  
Chlapec se stříbrnými vlasy, černýma nevyzpytatelnýma očima a jménem vypovídajícím o jeho vnitřním klidu díky chybějícím vzpomínkám. Je ale opravdu takový? 

Stíny lidských duší VIII.

2. března 2010 v 14:45 | napsala Itami-chan
Omlouvám se, že mi to vždycky tak odporně dlouho trvá.. -_-"

_________________________________________________________


O pár hodin později
"Měl jsem o tebe strach." "Hm? Co?" Tenshi trhne hlavou, ve které jí rázem jako by zaduní a se syknutím pohlédne na Aoriho. Ten si povzdychne. "Ty mě neposloucháš." Tenshi jen prostě zavrtí hlavou.
"Přemýšlela jsem." "Přemýšlela?" "O tom, co mi řekl Kabuto.. Jak si vlastně vedeš při tréninku?" Zeptá se Tenshi trochu nepřítomně, jako by chtěla, aby se Aori rozpovídal a ona zas mohla začít uvažovat nad jinými věcmi. "Myslím, že docela dobře. Zrovna se učím--"
"Víš co mě trochu děsí?" Zeptá se Tenshi znenadání. Aori na ni udiveně koukne a pak zavrtí hlavou. "Začínáme... si tady.. zvykat. Vadí mi to.." "Stejně se nemáme kam vrátit. A jak by ses odtud chtěla dostat? To je nemožné.." "Třeba ne." "A ty odtud chceš?" "Až mě přejdou veškerý bolesti, tak ano." "Nemyslíš to prosím tě tak, že..." "...že umřu? I to je jedna z možností." "Ale Teri--" "Jsem Tenshi." Opraví ho. Aori se zamračí.
"Ne, jsi Teri. Ať se ti to jméno líbí, nebo ne, dali ti ho tvoji rodiče. Proč a jak vůbec to tvoje druhé jméno vzniklo, hm?"

Stíny lidských duší VII.

22. ledna 2010 v 17:09 | napsala Itami-chan
"Už zase.."
Tenshi se probere, leží na zádech, ale ani se jí nechce otevírat oči. Bolí ji hlava, také se jí motá a ruce a nohy má zesláblé. Nejspíš by ani nedokázala bez opory stát.
Cítí, že tam někdo sedí na židli vedle jejího lůžka. Lehce pootočí hlavu, aby se podívala.
"Hm..? Jsi vzhůru? Ty ses vážně probrala?" Napůl bdící, napůl snící hnědovláska pozná ten hlas a v rámci možností se ušklíbne. "Dlouho.. jsi. tady neprudil..," zamumlá s jemným náznakem pobavení.

Stíny lidských duší VI.

22. ledna 2010 v 17:08 | napsala Itami-chan
Pozn. autorky xD: Pomalu se začínám ztrácet v tom, v jakém časovém úseku se příběh odehrává... xD Původně mělo být Tenshi něco kolem 11 (Sasuke je o rok-dva starší), ale v tom případě by neměla možnost se setkat v Konoze s Narutem... Napadá mě tedy nějaký ten začátek Shippuudenu, což by už mohlo jít, ale zase to tak dobře nesedí do mých budoucích plánů.. No, uvidíme.. xD
___________________________________________

"Lidé z našeho klanu nebyli dobří. Víš přece, co udělali se všemi nadanými, kterým bylo 11 a méně." "Jak jsi vlastně utekla?" "S tátou. Zmizli jsme v noci, nikdo nás neviděl. Chtěl mě ochránit..." "A tvůj otec...?"
Tenshi neodpoví, jen si zakryje obličej a párkrát zamrká, aby zahnala slzy. "..Promiň..," promluví rozpačitě Aori a přejde k ní, aby jí alespoň položil ruku na rameno v utěšujícím gestu. Hnědovláska zavrtí hlavou. "Ne, dobrý.. Už.. už jsem se s tím smířila."
Náhle kdosi vstoupí do místnosti.

Stíny lidských duší V.

15. ledna 2010 v 18:00 | napsala Itami-chan
Všude je ticho.
"Tak krásný klid.."

Mohla by tak ležet navždy. Jenže to by ani nebyla ona.


Hnědovlasá dívka náhle prudce otevře oči. "K-kde to jsem?" Pomalu se posadí, přičemž ucítí ostrou bolest hlavy. Sykne bolestí a prsty si promne spánky.

Na stěně naproti ní plápolá louč, za ní je jen tmavá a už skoro neosvětlená stěna. "Světlo tma.. Tak jsem mrtvá, nebo ne?!" Promne si za krkem a nechtěně otře pravou paži o rozbolavělé místečko na levém rameni. Opět sykne. "Takže asi žiju.. Tahle ranka by měla být od té Kabutovy injekce... Zatracený ha**l!" Pohlédne kolem sebe. "Je to ta místnost kde jsem byla prve, nebo ne? ..Beztak je to jedno, všude to určitě vypadá stejně.." Prohrábne si vlasy.
"Jak jsem se sem dostala...? Někdo.. mě odnesl? Hm, nejspíš.."

Stíny lidských duší IV.

12. ledna 2010 v 13:21 | napsala Itami-chan
Tenshi, teď už docela vzhůru se rozhlíží kolem sebe. Je v úplně jiné místnosti a po tmavovlasém Uchihovi ani památky. "Kde to jsem...?" zeptá se sama sebe a překvapí ji, jak zesláble její hlas zní.
Někde blízko najednou zaslechne rachot. Zasvistnutí čepele ve vzduchu. Pak táhlý výkřik ze kterého jí přeběhne mráz po zádech. Zní to jako čiré utrpení s hrůzou a děsem. Tenshi se otřese. Následuje tlumený zvuk nějakého hlasu. Je to hrubý hlas, nepříjemný, mrazivý. Pak tupá rána, jako by něco těžkého a měkkého dopadlo na zem.
"..Tělo..??" pomyslí si Tenshi zděšeně. Ještě chvíli se musí rozpomínat co se stalo, než jí dojde že omdlela vyčerpáním kvůli zraněním a kratinkém souboji mezi ní a Uchihou.
Najednou někdo prudce rozrazí dveře. "Koukám, že už jsi vzhůru škvrně." ozve se burácivě a do místnosti vejde chlap jak hora. Doslovně. Po celém těle má na kůži různě velké šedé fleky, které vypadají jako povrch nějakého kamene a na výšku měří alespoň dva metry.
 
 

Reklama