Konec takový "nedokončený" a hlavně odfláknutý - El mě hnala xDDD Tak se sáčkem do čtení ^^"""
S tupým pohledem na Shar vedle mě jsem dělala, jakože ji hrozně poslouchám. Vzdychla jsem a sjela po lavici. Protáhla jsem se a zůstala jsem v polehu na starém, dřevěném a díky mému zásahu taky polorozpadlém krámu, co ještě měl tu drzost nazývat se lavicí pro studenty prvního ročníku Daverlantu. "Kuso… Kde je Oroxicht?" zakňučela jsem a podpalovala jsem pohledem blonďatého kluka sedící o lavici před námi. "Jak to mám vědět? Ten pedofilní psychopat vždy chodí pozdě! Ale aspoň si můžeme dělat, co chceme!" řekla a kývnutím mi naznačila, že mám pohled z blonďáka raději zaměřit na kluky, kteří se právě teď snažili proskočit oknem. "Takže všechno jo? " vzpřímila jsem se s nadšeným pohledem. "Hm.. Jo" řekla a já se otočila dozadu na spící El a přisunula její lavice vedle mě.
Nevěnovala jsem následkům pozornost a nadávající El na zemi, kterou jsem jednak připravila o místo na spaní a druhak se skácela k zemi pod vzduchoprázdnem, které nedávno vyplňovala lavice. El se vyškrábala ke mně a hodila na mě vražedný pohled. Já jí jen s milým úsměvem rozcuchala úsměv a přidala jsem se ke skandování černovlasému klukovi, co se snažil lupou podpálit učitelský stůl. Přes řev naší dokonalé třídy nebylo slyšet rozražení dveří, ale následný jekot malé a nahé hnědovlasé dívky nás přerušil. Vyběhla z rozražených dveří učitelského kabinetu. Všichni na ni upírali zmatený pohled a dívka se v půlce své cesty naší třídou zastavila o nohu šedovlasého kluka. Se slzami v očích spadla na zem a ležela tam jako mrtvá. Hlouček kluků vepředu vybuchl a začal se hlasitě smát. Ze dveří kabinetu vyšel Orochimaru-sama v narychlo nasazených riflích a rozepnuté košili. Podala jsem nee-chan kapesník, aby si utřela své vlezlé sliny. Ona vždy trpěla nadměrným slintáním, když uviděla nějakého sexy chlapa, což se o Orochimarovi-sama bez lhaní dalo říct. Jeho dlouhé černé vlasy mu padaly do očí a s mírným úsměvem pozoroval malou holčičku, která se sesbírala ze země a s brekotem vyběhla ze dveří. "Sakra!" vykřikla jsem do prázdného ticha a sama pro sebe jsem si vytáhla kapesník. Neohrabaně jsem vstala a rychlým krokem jsem došla k umyvadlu. Vyhýbala jsem se ostrého pohledu učitele, který mě se zaujetím pozoroval. Snažila jsem se zastavit nenadálé krvácení z nosu, způsobené sexy učitelem. Jistě že, Orochimaru-sama byl pedofil - jak jsem předpokládala, ale aby se nee-chan neposlintala a já nechytla nosebleed z jeho sexy pohledu - to je nemožné. Nechala jsem rozplývání se a raději jsem se snažila zastavit krvácení z nosu. "Nečumte!" sykla jsem na třídu, která raději stočila pohled k učiteli. Z třídy se ozvalo jen další rozplývavé "Kawaii…". Raději jsem se rychle dostala před hromadu báglů a tašek do prostřední lavice úplně v zadu a sedla jsem si mezi Shar a El. "Mrdky" řekla nám Shar a začala se blbě tlemit. Orochimaru-sama jen pokrčil rameny s krátkou větou "Máte volno" zalezl zpět do kabinetu. Všichni, co doteď vzorně seděli v lavicí buď zašli znovu spát, či se věnovali sportovním aktivitám. Já s El a Shar jsme neváhaly a začaly jsme kecat nad všemi kluky, které jsme mohly znát a nevyhnuly jsme se i hádkám o určité jedince. Konec hodiny byl ohlášen zvoněním. Ostatní hodiny vypisovat? Zbytečnost a to už jen proto že jsme se učili, hodiny byla nezáživná a můj mozek se nedokázal soustředit na nic jiného, než na vypůjčenou Yaoi mangou pod lavicí. Ano, manga byla sice velmi záživná, ale asi by vás nezajímalo jakési slintání nad obrázky, nevnímání textu a diskutování i s Shar o ní. Poslední hodina skončila a díky bohu za to že bylo konečně hezky slunečno. První slunečný den v červnu… Pokud to pořád nepobíráte, stejně jako já, tak jsem se zde 'nastěhovala' pár týdnů před úplným koncem a nee-chan mi jako věrná sestra taky. Jako sprvná parta na pokoji, jsme se vydaly - přes přísný zákaz učitelů - ven z pokoje a to nijak jinak, než jen oknem. Štěstí že nás pokoj sídlil v nějnižší části kde mohl a kupodivu jsme potkali venku několik dalších lidí ze školy. Na průlezce se na nás zazubila blonďatá dívenka s duhou v hlavě a Shar nás popohnala. Dotlačila nás přímo k ní a dívka na nás zamrkala svýma olivově zelenýma očima. Vypadala jako loutka, skoro až děsivě. Zachovala jsem typicky chladnou tvář a otráveně jsem řekla "Jsem Tsuki a tento debil vedle mě co právě mává na toho blonďáka je má sestra El". Na to mi duha opověděla zaujaté "Rabbit.. White Rabbit". Nechápavě jsem zamrkala a El se otočila na patě za ní. "Jakže?" zeptala se a duha jí své jméno zopakovala. "Em… Ty se jmenuješ Bílý králík?" zeptala jsem se pobaveně, jelikož takto podivné jméno jsem ještě neslyšela. "White Rabbit!" zopakovala mi přísně a nahnula se k mé hlavě. Zřejmě chtěla využít toho, že jsem byla o valný kus níž než byla ona, tak jsem tak na ni zdola koukala. "To je jedno, budu ti říkat duha!" řekla jsem nakonec a vyškrábala jsem se za ní, stejně jako to udělala Shar. El se neobtěžovala složitým vylézáním na průlezku a raději se na ni zavěsila ála netopýr. Shar sklonila hlavu k černovlasé a "Tobě se líbí ten blonďák" řekla a ukázala na onoho kluka, kterýho El před nedávnem skenovala. Zřejmě vytušila, že kdyby na ni vytasila hned jméno, El by t zajisté nepobrala. "Jak se jmenuje?" řekla El nezaujatě a dál se věnovala svému přelévání si krve do mozku.. "Hmpf..!" řekla Shar napruženě a vrátila se zpátky. "Těším se až si zahrajeme Beach Volleyball !" řekla trochu z cesty duha a stále upíraal svůj zrak na neurčité místo před sebe. "V-volleyball?" řekly jsme všechny a nestačily jsme se divit, jelikož každá z nás, včetně Shar viděla míč ledajak při Fotballovém zápasu nějakého Semeho v manze.































Drsnýýýýýýý
